Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Můj muž není WYSIWYG

27. 06. 2017 9:25:30
Proč si muži a ženy nerozumějí? Protože každý z nás nějak jinak kóduje to, co chce svému partnerovi sdělit, ale na druhé straně nemusí dojít k plnému porozumění. Jak tedy na to?

Znáte to taky? Žena je naštvaná, protože muž nepochopil, co po něm chtěla. A muž se jen brání: „Jak jsem to měl vědět? Nejsem přece jasnovidec!“ A žena na to zase: „Ale já jsem ti to říkala...“

Pojďme si k vyřešení tohoto problému vypůjčit jeden pojem z IT světa: WYSIWYG. Je to zkratka pro „what you see is what you get“, neboli „co vidíš, to dostaneš“. Většinou se tak popisují textové nebo webové editory, ve kterých pracujete tak, že rovnou vidíte to, co uvidí i váš čtenář. Skvělá věc, že?

Má to však jeden háček. Takový wysiwyg editor může do textu přidat svoje značky a kusy kódu, které na druhé straně mohou být interpretovány různě, záleží na druhu přijímače (například webového prohlížeče). Wysiwyg editory jsou různě pokročilé a různě kvalitní, a stejně tak přijímače na druhé straně mohou mít své silné stránky nebo své mouchy.

Nicméně naše představa o partnerovi často bývá přesně taková: „Já přece dávám jasné informace. To, co předávám, co zapisuju do svého wysiwyg editoru, by se mělo stejně zobrazit i na druhé straně.“ (A tohle platí bez ohledu na to, na které straně je zrovna muž nebo žena.)

Ano, vy to před sebou vidíte jasně. Píšete: „Miláčku, byl bys tak velmi laskav a namontoval teď hned tu poličku? Trošku tady v předsíni překáží...“ A jste zcela a úplně přesvědčeny, že onen fakt, že tahle věta má finální kódovou a vyslovenou podobu: „Já jsem tě o to prosila už třikrát, abys tu poličku namontoval, jaktože tu pořád leží?!“ je prostě, ale prostě jenom záležitost kódu, nic víc.

Jenomže na druhé straně je tento kód dekódován úplně jinak a je přečten: „Nemám tě ráda. Jsi hrozný. Nic neuděláš dobře. Jsem s tebou velmi nespokojena, a jestli to tak půjde dál, zažádám brzy o rozvod...“

Anebo jiný příklad: Žena je unavená, v premenstruační fázi, a začne si svému muži stěžovat na něco, co se stalo v práci. A muž si myslí, že píše do svého editoru: „Miláčku, jsi skvělá žena a moc mě trápí, když tě vidím tak vyčerpanou. Chtěl bych ti pomoct, a tak ti navrhuju tohle řešení...“ V kódu pak ovšem stojí: „Moc to řešíš. Děláš to blbě, udělej to jinak – a nejlíp teď hned.“ A přijímač, tedy žena na druhé straně, tenhle kód čte: „Už jsi zase nepoužitelná. No jo, PM fáze, to se s tebou vůbec nedá bavit. No nic, já to tady balím...“

Možná vás napadne další anglická zkratka: WTF?

Ale není to žádné WTF. Je to realita. Naše každodenní mužsko-ženská realita, kdy ani jeden z nás nefunguje ani jako dokonalý wysiwyg editor ani dokonalý přijímač původního kódu.

Má tato situace nějaké řešení?

Ano, má. Není jednoduché a nepřichází hned. Chce nějaké to vrtání se v kódu a přesnější zápis pro jednu i druhou přijímací stranu. Přičemž část z našeho nedorozumění jde za tím, že jsme každý jiný jako muž a žena, a část z něj jde za tím, že se lišíme i jako osobnosti, takže tím se to ještě více komplikuje. (A často je to tak, že nás přitahuje právě někdo, kdo je úplně jiný než my – a na tyto odlišnosti po nějaké době narazíme...)

Typickým příkladem je například to, že v premenstruační fázi ženy se může zdát, že ona tlačí na řešení, ale přitom ho vůbec nechce, když jí ho muž nabízí. Je to proto, že žena uvnitř po řešení doopravdy touží, chce vyřešit, co ji trápí, ale často nemá sílu nebo tu správnou energii na to, aby to udělala – a proto ji jakékoli návrhy řešení frustrují ještě víc, že s nimi nemůže udělat nic hned teď...

No a když se k tomu přidá individuální kódování této zprávy a jedinečné dekódování na druhé straně, je to fakt průšvih. Hádky, práskání dveřmi, vyhrožování rozvodem... A přitom je to jen o tom, že nikdo z nás není wysiwyg.

A tak je třeba udělat krok zpátky, nebo spíš krok „nad“ a zkusit vzájemně komunikovat o tom, co jsem já a co je ten druhý a jak si vzájemně ve skutečnosti komunikujeme zprávy.

Když je vaše žena jemná bytost, která miluje spontánně tvořit, a vy jste muž akce pevně pod kontrolou, je dost možné, že si těmito svými vlastnostmi polezete na nervy. Na jedné straně je argument: „Pořád si vymýšlí něco nového. Žádná domluva s ní neplatí, pořád je to nějak jinak. Nevím, jak to s ní mám dál vydržet... Proč nemůže aspoň chvíli nerušit to, co jsme si domluvili?“

A na druhé: „Já jsem úplně hotová z toho, jak on všechno potřebuje mít promyšlené do detailu a pak si za tím jde a ani ždibíček neuhne z cesty. Za prvé mě to nudí, když tam není ta spontánnost, a za druhé mě to ubíjí. Já jsem oheň, potřebuju sálat plamenem okamžité inspirace...“

No a zde je právě ten okamžik, kdy se noříte do kódu a hledáte to, co vy vlastně vidíte na své obrazovce a chcete sdělit. A pak zjistíte, že v obou případech je tam totéž: „Miluju tě proto, že jsi úplně jiný/jiná, než jsem já. Krásně se doplňujeme. Moc mě to přitahuje. Ale zároveň potřebuju být sám/sama sebou. Hořet plamenem nebo mít své jisté. Spontánně tvořit nebo jít po domluvené cestě. Jak to můžeme udělat, abychom zůstávali sami sebou, nepotlačovali své přirozené energie a zároveň si to dokázali užívat spolu, se silnými stránkami nás obou aplikovanými v těch správných chvílích?“

Když se do tohoto procesu pustíte, záhy zjistíte, že váš wysiwyg začal fungovat nějak lépe. Vaše věty jsou přesnější a jsou přesněji přijímány. To, co na své obrazovce vidíte, je opravdu vysíláno i na druhou stranu. A obráceně.

Ta špatná zpráva je, že to nějakou chvíli trvá, tyhle vnitřní aplikace vyladit. Ale ta skvělá zpráva je, že to stojí za to... „Miluju tě proto, že jsi přesně takový, jaký jsi.“ – „Miluju tě přesně proto, že mě tak nádherně doplňuješ a jsi úplně jiná.“ – „Miluju tě proto, že jsme našli cestu, jak se domluvit.“ – „Miluju tě proto, že jsme našli způsob, jak se v životě vzájemně obohacovat...“

Autor: Dana-Sofie Šlancarová | úterý 27.6.2017 9:25 | karma článku: 0.00 | přečteno: 6x

Další články blogera

Dana-Sofie Šlancarová

Buďte negativní!

Pokud k něčemu cítíme negativní emoci, je to často o tom, že to opravdu máme změnit. Negativní emoce je vlastně taková naše kontrolka, která říká, že je něco v nepořádku a my se k tomu máme nějak postavit.

11.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Taky vám ve snu usekli hlavu?

Ačkoli se jí ten sen zdál před několika měsíci, když mi ho vyprávěla, ještě se třásla. A nebylo divu. Její sen nebyl příjemný ani trochu. Zdálo se jí totiž, že jí někdo chtěl useknout hlavu.

27.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Mají muži taky fáze?

Všimli jste si také toho tak častého faktu, že když vyrazíte na dovolenou, po pár dnech muži dostanou rýmu a kašlíček a ženy začnou menstruovat? O čem to asi svědčí?

13.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Housenka ve snu – fuj nebo skvělý? :-)

Možná taky patříte mezi lidi, kteří když náhodou začnou na veřejnosti vyprávět svůj sen z minulé noci, okolí si začne klepat na hlavu a zmiňovat jméno doktora Chocholouška. A co když se vám zdá o housenkách?

27.7.2017 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 330 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 133 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 540

Jsem překladatelka, korektorka, fotografka, vydavatelka, spisovatelka, lektorka a koučka – a také matka a žena. Založila jsem projekt Cyklická žena®, který učí ženy o tom, co vždycky věděly: jak mohou využívat darů svého menstruačního cyklu ve svém životě i ve své práci – aby byly mnohem spokojenější, efektivnější, úspěšnější i šťastnější. Přeložila jsem a vydala knihu Mirandy Gray Cyklická žena a vydala už tři vlastní knihy: Balijský deník Cyklické ženy, 7 návyků efektivní Cyklické ženy a spolu s mým mužem Erikem Hutterem Návod na ženy. Více na www.dana-sofie.cz / www.cyklickazena.cz / www.navodnazeny.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.