Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Helenina přistřižená křídla

27. 03. 2017 8:11:40
Je začátek nového roku a Helena jako každoročně bilancuje. Letos to má podobu toho, že sedí s albem prastarých fotek, prohlíží si je, nad některými se směje a nad některými vzdychá.

(I v tomto článku dál žije fiktivní postava Heleny, která nikdy reálně neexistovala, ale ve skutečnosti ji máme v nějaké podobě v sobě každá z nás...)

Je začátek nového roku a Helena jako každoročně bilancuje. Letos to má podobu toho, že sedí s albem prastarých fotek, prohlíží si je, nad některými se směje a nad některými vzdychá.

U prvního dortu, pomyslí si, to byl život ještě krásný. Žádné starosti. Žádné trable. Maximálně tak mokrá plínka, ale stačilo trochu zabrečet a máma vyřešila...

A tady..., jde v fotkách dál, to je první školní foto. To jsem ještě měla úsměv od ucha k uchu a těšila jsem se na svou první známku.

U fotky ze třetí třídy už se ale zarazí. To už nebyly jenom první jedničky, ale taky první dvojky a trojky a sem tam i nějaká ta koule a rozzlobení rodiče a nějaký ten zaracha...

Helena se snaží se znovu rozpomenout na ten pocit, kdy kráčela v první třídě po ulici do školy. Byl květen a všechno kvetlo a vonělo. Nebe bylo jasně modré, slunce už teplé a vzduch byl nasycen nádhernými přísliby. Může se stát cokoli a všechno bude krásné... Malá Helenka vůbec netuší, co ji čeká. Dnes, zítra, za rok, ale očekává to nadšeně, nedočkavě a radostně...

Venku zatroubí nějaké auto a Helenu to vrátí ze vzpomínek do přítomnosti. Kam zmizel tenhle pocit radostného očekávání budoucnosti? Kam se ztratil? Heleně se najednou už na něj nejde napojit a místo toho je zase v tom svém současném pocitu, který se docela podobá pocitům kdysi divokého zvířátka už řadu let zavřeného v kleci. Ráno se budí s pocitem, že ji nic nového nečeká. Vstát a nachystat rodině snídani. Pak odvézt děti do školy a do školky. Pak do práce. Pak honem z práce nakoupit nebo něco zařídit a vyzvednout děti a případně to starší odvézt na trénink. Muž je ten, kdo nosí domů víc peněz, takže taky chodí z práce později a veškerá starost o děti je na Heleně.

Helena si v poslední době trochu polepšila s prací, víc ji baví, víc ji naplňuje, víc jí dává smysl, ale má v ní toho hodně a po ní taky hodně, takže si ji vlastně ani nedokáže užít – a jak tak lítá z místa na místo, od povinnosti k povinnosti, nedokáže si užít ani nic jiného. Když minulý měsíc vyrazili výjimečně s mužem do divadla, v polovině prvního dějství usnula... Kde jsou ty nadějné vyhlídky, kterým věřila v sedmi letech?

Někam postupně zmizely... Zmizelo vědomí, že je možné všechno. Malému ptáčkovi začali přistřihovat křidýlka, aby nelítal moc vysoko a moc daleko. Malou odvážnou ovečku začali strašit vlkem. Malá Helenka začala postupně rozum brát a opouštět svoje sny...

Venku znovu zatroubí to protivné auto a to Helenu zároveň naštve a zároveň vyburcuje. Čeká mne další nový rok, říká si polohlasem. To je další šance. Můžu buď v této kleci umřít, anebo z ní najít cestu ven. A já... Já si volím to druhé!

Autor: Dana-Sofie Šlancarová | pondělí 27.3.2017 8:11 | karma článku: 7.78 | přečteno: 281x

Další články blogera

Dana-Sofie Šlancarová

Když o vás partner(ka) nepečuje…

Proč míváme tak často pocit, že o nás náš partner nepečuje tak, jak bychom si představovali? Možná je to tím, že jeho jazyk péče je jiný... Objevte vztahový trik, který vám umožní začít vidět péči vašeho partnera...

11.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Můj muž není WYSIWYG

Proč si muži a ženy nerozumějí? Protože každý z nás nějak jinak kóduje to, co chce svému partnerovi sdělit, ale na druhé straně nemusí dojít k plnému porozumění. Jak tedy na to?

27.6.2017 v 9:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Když muže a ženu spojuje stejný záměr

Když muž zní stejně jako jeho žena a když jejich láska nemizí a neumírá, protože je spojuje stejný životní záměr: nejen tu přežít, ale ještě si to naplno užít, protože tenhle život na Zemi máme rozhodně jen jeden.

11.6.2017 v 9:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Byznys je válka – anebo ne?

Podnikání je pro muže obrazem boje. Je to přirozené vyjádření jejich přirozené agresivity... Žena ví, že všechno kolem nás i my samotní procházíme neustálým cyklem aktivity a odpočinku, růstu a poklesu, dne a noci, úspěchu a neúspěc

27.5.2017 v 8:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Prý frčí vybělené frndy

Když jsem slyšela poprvé, že nejnovějším hitem v péči o krásu ženy je nechat si vybělit vagínu, myslela jsem, že je to nějaký vtip. Ale vypadá to, že to myslej vážně.

26.7.2017 v 21:21 | Karma článku: 20.66 | Přečteno: 1537 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když se řekne puberta – taky se vám orosí čelo?

Taky jste někdy v dospívání zapřemýšleli nad tím, zda vaši rodiče jsou ti vaši, když najednou po vás furt něco chtějí anebo vám furt něco zakazují a hodně toho nedovolí?

26.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 195 | Diskuse

Olga Pavlíková

US army bez transsexuálů

Trump vykázal transgenderové osoby ze všech služeb v armádě, Obama jim tam před ním naopak uplatnění umožnil.

26.7.2017 v 19:35 | Karma článku: 24.96 | Přečteno: 495 | Diskuse

Jana Slaninová

Hirudoterapie: Leží tam lidi pokousaní pijavkami

Mám den dovolené, protože pijavkování se posledně u mého muže projevilo několikahodinovým vytékáním "krve". Že se jedná o krevní plazmu obarvenou krví, která tvoří rosolovité sraženiny a čistí tělo, jsem se dozvěděla dnes.

26.7.2017 v 19:19 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 261 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání II - Rumunsko

Uz jsem o něm letos psala, ale tak nějak se to vybavuje znovu. V 80. letech jsme se vydali i do Rumunska. V Bulharsku u moře jsme už byli, v NDR též, tak tentokrát na Mamaiu. Opět vlakem. A opět do hotelu. Jmenoval se Doina.

26.7.2017 v 18:06 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 254 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 579

Jsem překladatelka, korektorka, fotografka, vydavatelka, spisovatelka, lektorka a koučka – a také matka a žena. Založila jsem projekt Cyklická žena®, který učí ženy o tom, co vždycky věděly: jak mohou využívat darů svého menstruačního cyklu ve svém životě i ve své práci – aby byly mnohem spokojenější, efektivnější, úspěšnější i šťastnější. Přeložila jsem a vydala knihu Mirandy Gray Cyklická žena a vydala už tři vlastní knihy: Balijský deník Cyklické ženy, 7 návyků efektivní Cyklické ženy a spolu s mým mužem Erikem Hutterem Návod na ženy. Více na www.dana-sofie.cz / www.cyklickazena.cz / www.navodnazeny.cz.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.