Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budu jiná než moje máma!

31. 08. 2016 6:00:00
Helence bylo právě šest. Po prázdninách půjde do školy a cítí se jako velká holka. Už má tašku, pouzdro, pero, fixy, jednu písanku, do které si zkouší potají malovat písmenka a hrst fosforeskujících céček.

Je velká a do školy bude chodit sama. Už ji tam nebude nikdo vodit za ruku jako do školky. Helence je šest a půl. Jde ze školy, sama, a jde co noha nohu mine. Má první velký průšvih. Dostala trojáka. Po samých jedničkách najednou tohle. Psali písemku, byly tam dva příklady a ona se v jednom spletla. A má tróju. A průšvih. Co tomu asi dome řekne mamka a taťka? Budou se zlobit, to je jasné...

A je to přesně tak. „Mě nezajímá, žes to věděla správně, ale napsala blbě. Dostala si trojku a to se počítá. Nejsi naše hodná holčička. Hodné holčičky dostávají jedničky.“

Helenka tiše pláče v pokoji a umiňuje si, že až bude veliká, tohle rozhodně svým dětem dělat nebude. Nikdy!

...

Heleně je třicet dva. Její dcera Markétka právě přinesla ze školy první tróju. „Markéto, tak tohle teda ne. Tohle by nešlo. Vždyť to umíš. Proč jsi musela dostat trojku? Cos dělala? Nedávala jsi pozor? Takhle to opravdu dál nepůjde. Chci, abys nosila jedničky.“

Markétka sedí v pokojíčku a tiše pláče. Prostě se spletla. No a co? Copak se to dospělým nikdy nestane? Že se přepíšou, upíšou, přehlídnou, spletou, udělají chybu?

Helena sedí v ložnici a taky tiše pláče. „Do prčic, proč na ni tak řvu? Copak se něco doopravdy stalo? Ukousla někomu ze spolužáků hlavu? Ne. Jenom dostala první trojku. No a co?“

Tu noc se zdá Heleně živý sen, ve kterém hraje dvojroli. Je jí šest a půl a právě přinesla první trojku. Ale zároveň je dospělá a je svou vlastní mámou. Její šestileté já ví, že nespáchalo žádný zločin – jen prostě prožilo svůj první větší neúspěch. Nic víc, nic míň. Její dospělé já má za sebou právě velmi náročný den v práci. Už dlouho ji nebaví, chtěla by dělat něco jiného, ale nevidí východisko. Ale sametová revoluce ještě nepřišla a možnosti na pracovním trhu jsou omezené. Helena-svá máma je unavená, nervózní a v hlavě má jediné: „Když se bude moje dcera dobře učit, bude na tom v budoucnu líp. Já chci, aby se moje holčička měla v životě líp než já, a udělám pro to všechno...“

Druhý den je sobota a Helena s Markétkou jedou shodou náhod samy k babičce. Malá Markétka je pořád trochu zaražená a nedůtklivá a velká Helena neví, jak začít. Ale pak se odhodlá a vypráví jí svůj příběh šestileté malé Helenky, co přinesla první trojku v životě. A vypráví jí příběh své maminky, její babičky, a tehdejší doby, kdy bylo všechno ještě jinak. A vypráví jí, že co se v mládí od rodičů naučíme, často pak v životě děláme, i když vůbec nevíme proč.

„Mami, a to nejde změnit?“ ptá se Markétka. „Já opravdu nechci být jako ty nebo babička. V něčem jo, ale v tomhle rozhodně ne!“

„Jde to změnit,“ usměje se její máma. „Jde. Vlastně stačí, když si uvědomíš, že to děláš stejně jako tvoji rodiče – a začneš vědomě reagovat jinak, tak jak to doopravdy cítíš uvnitř, v srdci...“

Markétka tomu ještě úplně nerozumí, ale hlavní je, že tomu už teď rozumí její máma a ví, co dělat. A ta si ji přitáhne k sobě a řekne: „Markétko, chtěla bych ale, aby sis pamatovala jednu věc: kdykoli se na tebe budu náhodou zlobit, kdykoli na tebe budu třeba křičet, kdykoli ti budu vyčítat, žes něco udělala špatně, chci, abys vždycky věděla, že přes to všechno jsi moje milovaná holčička a pořád tě mám ráda. Nejspíš jsi totiž neudělala nic špatně, jenom já jsem třeba zrovna unavená a tak se rychleji rozzlobím. Budeš si to pamatovat?“

A Markétka přikývne...

ŽIJTE (S) CYKLEM A UŽÍVEJTE SI RODIČOVSTVÍ!

text © 2016 Dana-Sofie Šlancarová
foto © pixabay.com

Autor: Dana-Sofie Šlancarová | středa 31.8.2016 6:00 | karma článku: 16.58 | přečteno: 781x

Další články blogera

Dana-Sofie Šlancarová

Buďte negativní!

Pokud k něčemu cítíme negativní emoci, je to často o tom, že to opravdu máme změnit. Negativní emoce je vlastně taková naše kontrolka, která říká, že je něco v nepořádku a my se k tomu máme nějak postavit.

11.9.2017 v 9:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Taky vám ve snu usekli hlavu?

Ačkoli se jí ten sen zdál před několika měsíci, když mi ho vyprávěla, ještě se třásla. A nebylo divu. Její sen nebyl příjemný ani trochu. Zdálo se jí totiž, že jí někdo chtěl useknout hlavu.

27.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Mají muži taky fáze?

Všimli jste si také toho tak častého faktu, že když vyrazíte na dovolenou, po pár dnech muži dostanou rýmu a kašlíček a ženy začnou menstruovat? O čem to asi svědčí?

13.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Dana-Sofie Šlancarová

Housenka ve snu – fuj nebo skvělý? :-)

Možná taky patříte mezi lidi, kteří když náhodou začnou na veřejnosti vyprávět svůj sen z minulé noci, okolí si začne klepat na hlavu a zmiňovat jméno doktora Chocholouška. A co když se vám zdá o housenkách?

27.7.2017 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Pomáhat a chránit

Kromě politiků jsou častým terčem lidové slovesné tvořivosti také policisté, a proto je v naší soutěži o hledání přiléhavého synonyma nemůžeme opominout.

23.9.2017 v 19:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Ivana Pavlisková

Náhradník

Mnozí to znáte. Někdo nemůže absolvovat nějaký program, který nejde zrušit, je zaplacený a je škoda ho nechat propadnout. Někdy to přímo kápne do noty a je z toho fajn „výlet“. A někdy? Škoda mluvit.

23.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 143 | Diskuse

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 330 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 133 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 52 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 540

Jsem překladatelka, korektorka, fotografka, vydavatelka, spisovatelka, lektorka a koučka – a také matka a žena. Založila jsem projekt Cyklická žena®, který učí ženy o tom, co vždycky věděly: jak mohou využívat darů svého menstruačního cyklu ve svém životě i ve své práci – aby byly mnohem spokojenější, efektivnější, úspěšnější i šťastnější. Přeložila jsem a vydala knihu Mirandy Gray Cyklická žena a vydala už tři vlastní knihy: Balijský deník Cyklické ženy, 7 návyků efektivní Cyklické ženy a spolu s mým mužem Erikem Hutterem Návod na ženy. Více na www.dana-sofie.cz / www.cyklickazena.cz / www.navodnazeny.cz.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.